Řada lidí má superpotraviny spojené s exotickými zeměmi, přitom na českých zahrádkách, polích a v lesích rostou plody, které jsou pro středoevropský organismus mnohem přirozenější. Proč konzumovat kysané zelí, červenou řepu, vlašské oříšky, lesní plody či třeba dýni?
Superpotraviny jako fenomén moderních jídelníčků
Superpotraviny či superfoods jsou hojně využívané termíny. Ustálená definice pro ně však neexistuje. Jak tedy poznat, že potraviny označené jako superfoods přinesou našemu tělu něco víc než běžné pokrmy? Podle hlavní výživové poradkyně KetoDiet Martiny Weisserové můžeme jako superpotraviny neboli superfoods označit ty potraviny, které obsahují nadstandardní množství kvalitních živin a tím příznivě působí na lidský organismus: „Jedná se zejména o vysoký obsah vitamínů, minerálních látek, vlákniny a antioxidantů, které pomáhají tělu zbavovat se škodlivin.“
Exotické superpotraviny nejsou lepší než jejich česká varianta
Kdoví proč, má většina lidí za to, že superpotraviny je nutné dovážet ze zahraničí, zejména z různých exotických zemí, a tím pádem za ně musí platit i mnohem více peněz. Přitom ve skutečnosti nemá žádná z dovozových potravin pro naše zdraví rozhodující vliv ani nejsou lepší než naše lokální potraviny. „Jestli do jídelníčku zařadíte chia semínka nebo zvolíte lněná semínka, je ve své podstatě jedno. Pokud se pravidelně hýbete s ohledem na svou kondici a zdravotní stav a k tomu se správně stravujete, je to většina úspěchu ke zdraví, vitalitě a kondici,“ tvrdí Ing. Tereza Horová, osobní trenérka fitness sítě Form Factory a dodává, že nemá smysl stavět jídelníček na exotických potravinách, když máme v Česku adekvátní náhrady. Například bobulovité ovoce má nejméně cukru a obsahuje nejvyšší množství takzvaných fytochemikálií.
Zajímavost: Fytochemikálie mají řadu zdravotních benefitů. Působí jako prevence proti kardiovaskulárnímu onemocnění, mohou snižovat riziko vzniku rakoviny a cukrovky, chrání proti neurologickým onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova choroba.
Mezi české superpotraviny patří kysané zelí
Kysané zelí a další fermentované potraviny se právem řadí na seznam českých superpotravin. Fermentované produkty působí příznivě na naše zdraví, protože obsahují probiotika, které nám zajišťují rovnováhu střevní mikroflóry, podporují trávicí systém a imunitu. „Kysané zelí obsahuje velké množství vitamínu C, který bychom měli s přicházejícím chladnějším obdobím pravidelně konzumovat, abychom posílili imunitní systém,“ radí Martina Weisserová. Skvěle chutná například s pečeným kuřetem.
Ingredience (3 porce):
- 50 g proteinových těstovin
- 200 g kuřecích stehen
- 200 g kysaného zelí
- 200 g zakysané smetany
- sůl dle chuti
- pepř dle chuti
- 2 g kmínu
- 2 g mleté pálivé papriky
- 3 g česneku
- 3 ks bobkového listu
- 150 ml vody
Postup: Kuřecí stehna nebo paličky ochuťte solí, pepřem, kmínem a trochou mleté pálivé papriky. Na dno pekáčku rozprostřete kysané zelí, lehce ho posypte kmínem a zbytkem mleté pálivé papriky. Přidejte bobkový list, celý stroužek česneku a podlijte vodou. Na zelí položte kuřecí stehna, pekáček zakryjte alobalem a pečte v troubě vyhřáté na 220 °C po dobu 40 minut. Zatímco se peče kuře, uvařte dle návodu v osolené vodě proteinové těstoviny. Po uvedené době vyjměte pekáček z trouby, odstraňte opatrně alobal, vyjměte kuřecí paličky, odstraňte bobkový list a stroužek česneku a k ochucenému zelí přidejte uvařené těstoviny a zakysanou smetanu. Důkladně zamíchejte, dochuťte solí a pepřem. Pak vraťte zpět kuřecí paličky a vložte nezakrytý pekáček do trouby ještě na 5–10 minut.
Vlašské oříšky zlepšují náladu
Vlašské ořechy jsou významným zdrojem zdravých tuků, ale i bílkovin a vlákniny. „Díky velkému obsahu omega 3 mastných kyselin jsou vlašáky potravou pro mozek. Mají pozitivní vliv na funkci mozku, dokážou nás psychicky povznést a známé jsou také pro jejich antioxidační účinky,“ tvrdí výživová poradkyně Martina Weisserová. Zároveň však radí, abychom vlašské ořechy konzumovali střídmě, jinak hrozí těžký žaludek.
Červená řepa pro lepší sportovní výkon
Červená řepa vyniká vysokým obsahem vitamínu C, vitaminů skupiny B a obsahuje důležité minerály, jako jsou draslík a zinek. Mimo to obsahuje pektin, který podporuje zdravou střevní mikroflóru a pomáhá snižovat cholesterol. Díky svým močopudným účinkům, dokáže červená řepa vyčistit organismus od soli. Podle fitness trenérky Horové má konzumace červené řepy pozitivní vliv také na sportovní výkon, a to díky vysokému obsahu dusičnanů: „Dusičnany mohou mít efektivní vliv na zvyšování sportovní výkonnosti jak aerobního, tak i silového a rychlostního charakteru.“ Šťáva z červené řepy, která je vedle samotné řepy a špenátu největším zdrojem dusičnanů, dokáže prokazatelně zvýšit výkonnost při cyklistických sprintech a obdobných aktivitách, přičemž vliv dusičnanů na nárůst síly potvrzuje i několik zahraničních studií.Muffiny z červené řepy
Ingredience:
- 60 g červené řepy
- 60 g polotučného tvarohu
- 1 vejce
- 20 g másla
- 16 g proteinu (např. lískový oříšek a čokoláda)
- 15 g holandského kakaa
- 25 g mandlové mouky
- 2 g kypřicího prášku do pečiva
- 20 g erythritolu
Postup: Troubu předehřejte na 180 °C. Červenou řepu důkladně rozmixujte společně se změklým máslem, tvarohem, vajíčkem a erythritolem. Všechny sypké ingredience smíchejte, nasypejte je k rozmixované směsi a následně důkladně promíchejte nebo šlehejte metličkou tak, aby v těstě nebyly hrudky. Vzniklou směsí naplňte formičky na muffiny (buď silikonové či vyložené papírovými košíčky). Pečte v troubě cca 15 minut.
Lesní plody: ideální ovoce na hubnutí
Lesní plody jako jsou borůvky, maliny, ostružiny či brusinky, se výborně hodí do diety, protože v nich je správná koncentrace vitamínů a obsahují minimální množství cukrů i tuků. To však není hlavní benefit jejich konzumace. „Borůvky chrání tělo před infekcemi a mají blahodárný účinek na zrak. Kromě toho pomáhají korigovat hladinu cholesterolu a tuku v těle,“ tvrdí Martina Weisserová. Maliny pomáhají s kožními problémy. Ostružiny jsou skvělým pomocníkem při zánětech dutin, ale i chřipce či kašli. A brusinky? Ty jsou známé jako pomocník při zánětu močových cest.
Dýně oživí stereotypní jídelníček
Dýně jsou odjakživa symbolem podzimu, při správném skladování si však zdravé pokrmy z dýně můžete dopřát klidně i na jaře. Aby však dýně dlouho vydržela, potřebuje sucho. Skladovat dýni můžete například ve sklepě v paneláku na dřevěném roštu či policích. Ideální je teplota kolem 10–15 °C, při které slupka dýně ztvrdne, čímž dužinu spolehlivě ochrání. „Co se týká výživových hodnot, dýně je vysoce ceněná pro vysoký obsah látek s antioxidačním účinkem. Budete-li ji konzumovat i se slupkou, k tomu je vhodná dýně Hokaido, dostanete do těla i slušný podíl vlákniny,“ doporučuje Martina Weisserová.
zdroj: Synergy, redakce, Titulní obrázek: Linda Kalašová – Synergy Communications/Muffiny z červené řepy
