Rukopis je jako okno do duše: Umí zachytit povahu, vlastnosti a mnohem víc. Co prozrazuje ten váš?

Psaní je výsledkem složité činnosti centrální nervové soustavy, která ovládá činnost svalů, a tak je každé písmo jedinečné. Nikdy nenajdete stejné písmo dvou lidí – dá se říci, že rukopis je každého vlastní otisk. Tak jako daktyloskopie zjišťuje totožnost člověka podle otisků prstů, dá se za určitých podmínek i podle písma určit povaha každého člověka.

Historie grafologie

Neví se přesně, kdy se začalo s prvním zkoumáním rukopisu člověka, ale asi za první zachovanou analýzu rukopisu se pokládá rozbor písma římských císařů historikem Suetoniem na konci prvního století našeho letopočtu. Kdo vlastně určil základní pravidla grafologie není známo, ale první kniha, která se tomuto obor věnovala, je určitě kniha italského lékaře Camila Balda, která vyšla v roce 1622. O další rozvoj grafologie se postarala francouzská církev, a ve Francii také vznikla v roku 1871 první grafologické škola, kterou založil Jean-Hippolyte Michon.

Analýza písma – jak zkoumá psaný text grafolog

Odhadnout z písma povahu člověka je z jednoho textu dost složité, protože text může mít více podob. Možná jste si to ještě nevšimli, ale písmo se u každého trochu mění, když se text obsahově liší – je rozdíl, když píšete zamilovaný dopis, motivační dopis do zaměstnání nebo jen opisujete nějaký text. A na písmo má určitě vliv i momentální nálada.

Povaha na čistém papíru

Podle grafologů se však povaha člověka dá zjistit i z jednoho napsaného textu. Text však musí být napsán na čistém listu papíru, nejlépe plnicím perem. Grafolog totiž nezkoumá jen jednotlivá slova, ale hodnotí celý rukopis jako jeden celek. Čistý list papíru je pro grafologa ideální, protože podle vzdálenosti jednotlivých řádků, šířky okrajů či jednotlivých slov, zjistí toho víc, než kdybyste psali jen na papír s linkou.

Extrovert, introvert, nezávislák…

Pokud jste extrovert, čili jste zaměřený na vnější svět, „usvědčí“ vás z toho široký levý okraj. Introvert, čili člověk uzavírající se do sebe, má naopak úzký levý okraj. Pokud se levý okraj rozšiřuje, člověk touží po nezávislosti, pokud se zužuje, má člověk nedostatečné sebevědomí. Nepravidelné zarovnávání řádků vypovídá o špatném chování, nespolehlivosti, či psychické labilitě.

Váhavý, netrpělivý

Jste člověk váhavý? Písmo vás prozradí, pokud začnete psát dále od horního okraje papíru, ale zároveň podává důkaz i o vaší štědrosti. Pokud však začnete psát těsně pod horní okraj, svědčí to o vaší netrpělivosti, a takový člověk nic neodkládá na později.

Velké versus malé písmo

Pokud je vaše písmo větší než čtyři milimetry, je to důkaz vaší otevřenosti, nezávislosti a štědrosti, ale může to být i znakem arogance a nafoukanosti. Malé písmo svědčí o vašem malém sebevědomí a skromnosti, ale také o trpělivosti a perfekcionismu.

Sklon řádků – duševní problémy, deprese…

Sklon řádků a písmen může také o pisateli dost napovědět. Pokud vám řádky stoupají vzhůru – jste optimista, pokud vám řádky klesají – jste duševně nevyrovnaný člověk, ale zároveň máte dobrou intuici a tvořivost. Depresi u vás určitě odhalí to, pokud vám řádky uprostřed klesají, a na konci opět stoupají vzhůru. Pokud vám však střed řádku stoupá vzhůru, a na konci klesá, prozrazuje to vaši nedostatečnou vytrvalost. 

A co prozrazují mezery mezi písmeny?

Pravidlo grafologie říká, že slova by měly být od sebe vzdálena na velikost jednoho písmene. Pokud je tato vzdálenost menší, člověk touží po společnosti jiných lidí, protože má strach ze samoty. Pokud je mezera mezi slovy větší, může jít o malé sebevědomí nebo o nezájem druhých lidí.

Je grafologie opravdu spolehlivá?

Na tuto otázku je odpověď těžší díky dvěma psychologům z hebrejské univerzity – Efratovi Neterovi a Gershonovi Ben-Shakarovi, kteří udělali rozsáhlou studii grafologie a grafologů. Více než 1200 textů předložili 63 grafologům a zjistili velkou zajímavost. Pokud grafolog neměl k dispozici životopisné údaje o pisateli, ale jen nějaké opisy textu, analýzy rukopisů dopadly velmi špatně.

Bez údajů o pisateli to nejde

Později to potvrdil i australský statistik Geoffrey Dean, který se zabýval dvěma stovkami vydaných grafologických studií. Pokud text neobsahoval nic o pisateli, ale byl to jen opsaný text – analýza povahy člověka byla téměř nulová.

Zdroj: www.magazin.pluska.sk. Náhledová fotografie: Gettyimages