Pokud totiž proděláme plané neštovice, virus z organizmu nemizí, ale přežívá v něm v tzv. latentní formě. Jiný slovy, spí a čeká na probuzení. Spát může roky až desítky let. Dojde-li k jeho „probuzení“ tedy reaktivaci, projeví se virus jako pásový opar.
Co je příčinou aktivace viru
Latentní forma viru po vyléčení planých neštovic může být znovu aktivována, tehdy hovoříme o tzv. reaktivaci viru. Pojďme si říci, co může tuto reaktivizaci vyvolat.
Nejčastější příčinou bývá celkově snížená imunita organizmu, vyčerpání z nadměrné námahy, nedostatečná výživa, pooperační stav, ale také podávání určitých léků, například imunosupresiv anebo kortikosteroidů.
Příznaky pásového oparu
Charakteristickým příznakem jsou drobné, bolestivé puchýřky na kůži. Po odeznění planých neštovic zůstává virus varicely-zosteru v těle. K opětovné aktivaci může dojít v dospělosti, zejména je-li snížena obranyschopnost organizmu, kupříkladu po operaci atp. Po aktivaci postupuje virus podél nervových vláken a v místě, kudy prochází pod kůží, nacházíme drobné a bolestivé puchýřky.
Kožní projevy pásového oparu
Kožní změny se vyvíjí postupně.
- Nejprve se na kůži objeví začervenání
- V průběhu dalších 12-24 hodin se vytvoří puchýřky s čirým obsahem
- Poté se z puchýřků vytvoří krusty a začervenání vymizí
Inkubační doba pásového paru a délka onemocnění
Inkubační doba u herpes zoster je 7-10 dní. Kožní projevy mohou trvat 2-4 týdny, ale mohou být i dlouhodobé a zanechat jizvičky, případně změny v pigmentaci kůže. Bolest je různé intenzity a většinou se objevuje před samotnými kožními příznaky.
Přenos pásového oparu
Již rozvinutý pásový opar není většinou nakažlivý, ale přesto se dá přenést kontaktem s tekutinou, kterou jsou vyplněné puchýřky na kůži. Opatrní musí být jedinci, kteří v dětství neprodělali plané neštovice a těhotné ženy, neboť by mohlo dojít k ohrožení těhotenství. Virus může být přenesen z matky na plod.
Nejčastější místa výskytu
Nejčastěji bývá postižena oblast hrudníku, bederní páteře nebo trojklanný nerv. V případě oslabeného imunitního systému pacienta se může pásový opar rozšířit i na další části těla, případně po celém těle.
Tímto nemocněním může být ovšem postižen jakýkoliv nerv!
Komplikace pásového oparu
Jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu je
- bakteriální infekce, která nasedá na puchýřky a dochází k tzv. bakteriální superinfekci
- neuralgie, tj. postižení nervů, která má bodavý, případně i pálivý charakter a neodeznívá ani po vyléčení pásového oparu
Pokud přetrvává bolest i mnoho let po odeznění kožních příznaků pásového oparu, hovoříme o tzv. postherpetické neuralgii.
Komplikace pásového oparu
Jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu je
- bakteriální infekce, která nasedá na puchýřky a dochází k tzv. bakteriální superinfekci
- neuralgie, tj. postižení nervů, která má bodavý, případně i pálivý charakter a neodeznívá ani po vyléčení pásového oparu
Pokud přetrvává bolest i mnoho let po odeznění kožních příznaků pásového oparu, hovoříme o tzv. postherpetické neuralgii. Mezi vážné komplikace řadíme i postižení nitroočních struktur. Nejen, že virus způsobuje zánět spojivek, ale reálně hrozí i nebezpečí zánětu oční rohovky a mohlo by dojít až k jejímu proděravění.
Diagnostika a léčba pásového oparu
Pokud máte podezření, že se u vás rozvíjí pásový opar, je na místě urychleně vyhledat lékaře. Ten většinou stanoví diagnózu podle příznaků onemocnění a kožní vyrážky. V některých případech vám bude odebrána krev a provede se laboratorní vyšetření krve. To se děje proto, aby se prokázaly specifické protilátky proti viru varicella -zoster. Ověřte si, že jste v dětství prodělali plané neštovice.
Samotná léčba pásového oparu patří do rukou lékaře.
Jak předejít onemocnění
Posilujeme imunitní systém, stravujeme se zdravě, máme dostatek odpočinku a vyhýbáme se stresům.
Očkovací látky, tj. vakcíny, které máme v ČR k dispozici se uplatňují u pacientů s těžkým průběhem onemocnění.
zdroje:
HUSA, Petr, Lenka KRBKOVÁ, Drahomíra BARTOŠOVÁ, Svatava SNOPKOVÁ, Alena HOLČÍKOVÁ, Pavel POLÁK, Radek SVOBODA a Kateřina HAVLÍČKOVÁ. Infekční lékařství. Učební text pro studenty všeobecného lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 159 s. ISBN 978-80-210-5660-2.
VOTAVA, Miroslav. Jak správně nazývat virus planých neštovic? Klinická mikrobiologie a infekční lékařství, Praha: Trios, 2003, roč. 9, č. 5, s. 269. ISSN 1211-264X.
Seidl, Zdeněk a Jiří Obenberger Neurologie pro studium i praxi, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, 2004, ISBN 80-247-0623_7
Pospíšilová A. Herpes zoster. Medicína pro praxi, 2009, 6
ZÍMOVÁ, Jana a Pavlína ZÍMOVÁ. Herpes zoster – pásový opar aktuálně a přehledně. Dermatologie pro praxi, Olomouc: Solen, 2012, roč. 6, č. 2, s. 94-99. ISSN 1802-2960.
BARTOŠOVÁ, Drahomíra, Lenka KLAPAČOVÁ a Jarmila KUNICKÁ. Klinická manifestace herpesvirových onemocnění. Část I. Infekce vyvolané viry herpes vimplex a varicella-zoster. Česko-slovenská pediatrie, Praha: ČLS JEP, 1997, roč. 52, č. 9, s. 700-703. ISSN 0069-2328
Titulní obrázek: Flickr.com/PLGSTD07
