Značná část ale o programu neví
Každý rok onemocní rakovinou plic přibližně 6500 Čechů. Asi 5400 lidí ročně onemocnění podlehne. U 85 % pacientů je nemoc objevena pozdě – ve stádiu, které nelze vyléčit. Odhalit nádor co nejdříve pomáhá od ledna národní program časného záchytu rakoviny plic. V dospělé populaci ČR je však zatím povědomí o programu nízké. Ukázal to reprezentativní průzkum, který v červenci 2022 realizovala výzkumná agentura Evalytics pro vzdělávací platformu Plice.online ku příležitosti Světového dne boje s rakovinou plic. Ten připadá každoročně na 1. srpen.
Z analýzy průzkumu vyplývá, že 65 % respondentů by podstoupilo preventivní vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic, pokud by jim to lékař doporučil. Avšak pouze 38 % respondentů uvedlo, že už slyšeli o programu časného záchytu rakoviny plic (screeningu) v ČR. 39 % o něm dosud neslyšelo a zbylých 23 % si není jistých, zda o něm slyšeli. Zajímavé je, že rozdíly v povědomí mezi kuřáky a nekuřáky jsou zanedbatelné, přitom právě kuřákům je program určen – o to víc by o něm měli být informováni.
Kuřáci (i bývalí) se mohou hlásit sami
O screeningu by měli informovat praktičtí lékaři všechny své pacienty, kteří jsou současnými či bývalými kuřáky se zátěží 20 balíčkoroků a více (20 cigaret denně po dobu 20 let, 40 cigaret denně po dobu 10 let, atd.). Kuřáci však na oslovení od praktického lékaře nemusí čekat a sami se mohou na účast v programu dotázat.
„Na program časného záchytu karcinomu plic by se měli svého praktického lékaře zeptat všichni současní a bývalí kuřáci. Ošetřující lékař doporučí pneumologické vyšetření na základě zátěže – počtu vykouřených cigaret a roků, kdy pacient kouřil. Počáteční stadia karcinomu plic nemají příznaky a pro úspěch léčby je zásadní, aby byl nádor odhalen co nejdříve,“ popisuje MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka. Bližší informace o screeningu jsou dostupné na www.prevenceproplice.cz
Rakovina plic ohrožuje i nekuřáky
Průzkum také mapoval, zda si Češi uvědomují, že může rakovinou plic onemocnět i nekuřák. Povědomí o tom má 83 % respondentů (resp. s tímto tvrzením souhlasí). Zároveň však téměř polovina respondentů souhlasí s tvrzením, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění přivodila svým životním stylem. Toto stigma může mít u pacientů s rakovinou plic za následek pocit viny a ovlivnit tak jejich psychiku a postoj k vlastní léčbě.
Mezi celoživotní nekuřáky, kteří onemocněli rakovinou plic, patří také paní Ilona Mančíková. K lékaři ji přivedl přetrvávající kašel po prodělaném onemocnění COVID-19, díky tomu byl nádor odhalen ve stádiu, které bylo možné operovat. „Jsem zářný příklad, že se tato nemoc nevyhýbá ani nekuřákům. Nikdy jsem nekouřila, ani nikdo z mé rodiny. Přesto mám diagnózu adenokarcinom plic. Nikdo, ani nekuřáci, by neměl podceňovat jakékoliv problémy s dechem nebo kašel. Vždy navštivte lékaře – je lepší zjistit, že nejde o nic vážného, než něco zanedbat. Kuřákům bych chtěla vzkázat: přestaňte kouřit, když tím můžete snížit riziko nejen své, ale také svých blízkých ohrožených pasivním kouřením. Jděte příkladem mladým a řekněte jim, ať kouřit nezačínají – protože sami víte, jak těžko se přestává,“ vzkazuje paní Mančíková, která se stala ambasadorkou projektu PROdýchej organizace Amelie, z.s.
Projekt pomáhá pacientům s rakovinou plic a metastatickým onemocněním plic zorientovat se v množství informací, které se jejich diagnózy týkají. Také poskytuje psychosociální podporu, mimo jiné se zpracováním pocitů viny či křivdy. „Ty mohou nemocní často zažívat – ať už to jsou kuřáci a nemoc si ‚mohli zavinit‘ – nebo nekuřáci vnímající nespravedlnost, protože i když nekouřili, onemocněli. Nenechte se těmito pocity zavalovat, mluvte o tom, co cítíte, požádejte o konzultaci psychologa nebo psychoterapeuta, sdílejte s jinými,“ povzbuzuje ředitelka Amelie Michaela Čadková Svejkovská.
