Podle indexu HUGSI pro rok 2020, který mapuje městskou vegetaci, je Praha na 13. místě na světě v podílu parků, lesů a další zeleně v městském prostoru. Uspěla v konkurenci 155 měst ze 60 zemí světa. V Evropě se Praha umístila na 9. místě a předstihla velké metropole.
Podle indexu je 56 % českého hlavního města pokryto městskou zelení. 28 % Prahy je osázeno stromy a travnaté plochy pokrývají 27 % městského prostoru. Pokud jde o zdraví vegetace, které index měří na základě absorpce světla, Praha získala 0,74 na stupnici od nuly do jedné. Jeden obyvatel má tedy zelenou plochu 179,8 m2.
Náměstek primátora hl.m. Prahy pro životní prostředí Petr Hlubuček nejprve krátce tweetoval:
A později výsledky zhodnotil obšírněji:
„Jsem velmi spokojen s hodnocením Prahy. Ekologizace hlavního města je naší prioritou. Máme štěstí, že Praha má na to skvělé podmínky. Zeleň ochlazuje naše město, zadržuje vodu, pomáhá nám bojovat s tepelnými ostrovy a také přispívá k uhlíkové neutralitě města. Každý rok vysazujeme desítky tisíc nových stromů, zcela nové lesy vznikají v Praze, nedávno například v Satalicích, Běchovicích nebo Na Musile. Velké úsilí věnujeme také údržbě a revitalizaci našich velkých parků, jako jsou Stromovka, Letná nebo Vítkov. Budeme v tom pokračovat. “
Zelené dědictví
Praha z minulosti „zdědila“ některé důležité zelené plochy, ale kromě nadstandardní péče o již existující celoměstské významné zelené plochy radnice systematicky pracuje na rozvoji a zřizování nových zelených ploch – jak na původně zemědělské půdě, tak na neudržovaných plochách.
Nevídaný nárůst
Za posledních 20 let se rozloha veřejné zeleně zvýšila o více než 300 hektarů, což je absolutně jedinečný nárůst v podmínkách evropských hlavních měst. Tento trend navíc stále pokračuje, a proto se v současné době přetváří dalších 35 hektarů nové zelené plochy.
Přínosy zeleně
Život v zeleném městě má několik výhod. Nadměrná dešťová voda se lépe zadržuje, snižuje se hladina hluku, zvyšuje se biologická rozmanitost a lidé lépe dýchají. Pravděpodobně nejdůležitější výhoda však spočívá v teplotních podmínkách města. V hustě osídlených oblastech se tvoří tzv. tepelné ostrovy, jejichž naměřené hodnoty ve stupních Celsia jsou vyšší než v okolní krajině.
Původci tepla
Účinek tepelných ostrovů je způsoben všemi producenty tepla ve městě. Patří sem budovy, vozidla, průmyslová činnost, ale také samotní obyvatelé. Teplo se poté udržuje v uzavřeném prostoru mezi budovami. V letních měsících se asfalt může zahřát na více než 50 °C. Nesnesitelnému teplu brání vegetace, protože povrch je ochlazován odpařováním vody ze stromů a jiných rostlin.
V Evropě jsme také na špičce
V Evropě se Praha umístila na 9. místě a předstihla velké metropolitní oblasti, jako je Vídeň, Paříž nebo Athény. Podle indexu HUGSI je nejzelenějším městem na světě americké město Charlotte v Severní Karolíně, v Evropě vede hlavní město Litvy Vilnius. Naopak, co se týče zeleně, nejhorší je na tom hlavní město Peru Lima, která v závěrečném vyhodnocení indexu nezískalo ani jeden bod. Praha naopak získala 73,04 bodu z možných 100.
O evropském projektu
Projekt HUGSI (Husqvarna Urban Green Space Index) byl nedávno spuštěn globálním výrobcem venkovních nástrojů Husqvarna. Díky nejnovější digitální technologii a spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) je schopna shromažďovat konkrétní data z celého světa. Satelitní fotografie jsou poté zpracovány umělou inteligencí, což vede k vyhodnocení městské zeleně.
Zdroj: https://expat.praha.eu/. Náhledová fotografie: Cristian Salinas Cisternas z Pexels
