Káva. Je jednou z nejrozšířenějších a nejakceptovanějších drog v naší společnosti. Podle statistik serveru e-importz si dá kafe alespoň jednou denně 50 procent dospělých Evropanů. Když se podíváte na jakýkoliv film, dříve nebo později se tam někde šálek s kávou objeví. Někteří oblíbení hrdinové ji pijí pomalu po hektolitrech. V knihách je závislost na kávě už spíše osobnostním rysem, zvláště když se to nakombinuje s tou správnou profesí onoho milovníka.
Koneckonců, proč ne?
Její prospěšné účinky jsou všeobecně známé. Káva nám dodá energii a zlepší soustředění, cítíme se díky ní nabuzení a obvykle také máme lepší náladu. Podle studií dokonce snižuje riziko srdečních chorob. Je důležitým prvkem při budování mnoha vztahů – s přáteli se chodí “na kafe”, v práci se u kávovaru pobavíte s kolegy a při procházce si ho koupíte v kavárně, jen kvůli tomu příjemnému pocitu, který ve vás vyvolává.
Postupem času ale přichází i méně příjemné důsledky patřící ke konzumaci onoho voňavého nápoje. Vaše původní dávka pomalu (ale jistě) přestává účinkovat, a tak musíte množství zvyšovat, abyste dosáhli stejných účinků. Když svou kávu nedostanete, cítíte se podrážděni, schopnost koncentrace se zhoršuje a často se přidává bolest hlavy a vyčerpání. Pokud se pokusíte kávu vysadit, příznaky se projeví v plné síle, zvláště, pokud jste pravidelným “kafařem”.
Proč tomu ale tak je?
Ve chvíli, kdy zkonzumujeme potravinu obsahující kofein, jeho účinné látky se dostanou krevním oběhem až do mozku. Kofein se svou strukturou velmi podobá adenosinu; nukleosidu, který se v mozku podílí na řízení dodávek energie buňkám. Proto se kofein, jakmile dorazí do mozku, napojí na receptory pro adenosin a zablokuje je. Tím zabrání adenosinu, aby se navázal na receptory a vytvořil pocit únavy. Vedlejším efektem tohoto procesu je, že některé stimulanty, jako například dopamin (který je známý jako “hormon štěstí” a pomáhá způsobovat drogovou závislost), fungují lépe, když jsou adenosinové receptory blokovány. Adenosin ale nikam nezmizí a jeho nadbytek nutí nadledvinky k produkci adrenalinu.
K nabuzení se tedy následně přidává pocit štěstí. Tento stav trvá v různé intenzitě čtyři až šest hodin, v závislosti na věku, výšce a váze a míře závislosti dané osoby, než se kofein zcela vstřebá. Poté se receptory zase uvolní a nastupuje pocit únavy a ospalosti.
Má to ale háček. Pokud tohoto procesu člověk využívá (tj. pije kávu vícekrát denně nebo dlouhodobě), postupně se mu začne měnit chemická rovnováha v mozku. Ten si v obraně proti kofeinu začne vytvářet větší množství adenosinových receptorů. K navození stejného výsledku jako dříve tedy musíme vypít více kávy (a tak vstřebat větší množství kofeinu, který adenosinové receptory zaplní). Když se ale ze dne na den rozhodnete s kávou skoncovat, velké množství receptorů najednou bude přebývat. Váš mozek si s tím musí nějak poradit a v mezičase vás bude sužovat úporná bolest hlavy, únava a problémy se soustředěním.
Je tu ale dobrá zpráva: mozek je velmi přizpůsobivý. Receptory se sníží na odpovídající počet za poměrně krátkou dobu. Pokud abstinenční příznaky vydržíte po dobu cca 12 dní, jejich projevy zmizí – a s nimi i vaše závislost.
Zdroj: Filip Kratochvíl, healthline.com Náhledový Obrázek: Burst ze služby Pexels
